• andrea

Edinburgh, den 1.

...ANEB KOLIK SE TOHO DÁ STIHNOUT BĚHEM JEDNOHO DNE.



Konečně jsem se rozhoupala a zajela zkontrolovat již od dětství svou nejbližší osobu - sestřenici Martu, která už dva roky studuje ve Skotsku. Daly jsme si sraz v Edinburghu na nádraží. Cesta nám trvala skoro stejně dlouho - mně dvě a čtvrt hodiny letadlem z Prahy a půl hodiny autobusem z letiště a Martě skoro tři hodiny vlakem z města Aberdeen, kde bydlí. Bylo to úžasné setkání - po těch dvou letech jsem KONEČNĚ U NÍ a máme před sebou CELÝ TÝDEN JEN PRO SEBE! ❤️

Strávily jsme dva dny v Edinburghu a dalších pět u ní doma v Aberdeenu. Tento článek věnuju tomu úplně prvnímu dni, kdy jsme po městě ušly 24 km a díky tomu stihly a viděly tolik, kolik jen za jeden den vůbec jde.


Do Edinburghu jsem přiletěla v úterý asi v 9 večer. Než jsme se sešly, našly hostel, daly večeři a všechno probraly, mohly jsme jít rovnou spát. Ve středu jsme pak vstaly v 6 ráno a šly prozkoumávat město...



6:00 budík

Není to poprvé, co tu píšu o výhodě brzkého vstávání a budu se s tím klidně zase opakovat. Je to totiž něco naprosto úžasného vstát v době, kdy ostatní ještě spí a zažít město (nebo jakékoli místo) úplně jinak. Naštěstí jsme v tomhle s Martou podobné, takže pro nás nebyl problém vyskočit takto brzy. Navíc jsme spaly v hostelu v pokoji s dalšíma 28 lidma (o tom taky plánuju napsat článek, protože to byl zážitek sám o sobě 😄) a odejít z něj byla docela úleva.


6:30

To už jsme otvíraly dveře od hostelu a vyrážely do ulic.



7:00

Blížily jsme se k Arthur´s Seat (Arturovu sedlu). Jedná se o vyhaslou sopku a nejvyšší vrchol v Edinburghu, který má 251 metrů.




7:30

Vychutnávaly jsme si úžasný výhled a snídani nad probouzejícím se Edinburghem. Jediné, co jsem si ale nevychutnávala, byla ta zima. Marta, jakožto místní blázen (😄), byla v tílku a nahoře už si teda oblíkla aspoň ten svetr. Za to já měla svetry dva a ještě bundu a klepala jsem se. Ale to asi není divu, když jsem během pár hodin změnila prostředí, mezi kterými byl rozdíl 20 stupňů (a když jsem furt zmrzlá i normálně).



8:30

Už jsme se zase procházely edinburghskými uličkami. Nikdy předtím jsem ve Skotsku ani ve Velké Británii nebyla, takže to pro mě bylo celé takové nové - kamenné stavby, podnebí, anglicky mluvící země, kultura, lidé... Proto jsem celý den vlastně jen obdivovala všechno kolem sebe, což ale v Edinburghu ani jinak nejde.




9:30

Vychutnávaly jsme si kafíčko a dortík v kavárně, která není jen tak nějakou náhodnou kavárnou. Taky tam podle toho bylo odpovídající množství lidí, ale to je vedlejší - jedná se totiž o kavárnu "The elephant house", kam chodívala J. K. Rowlingová psát první díl Harryho Pottera. V knížce Tajnosti skotské metropole od české autorky Ivany Mudrové (kterou jsem si půjčila v knihovně a četla ji cestou v letadle), jsem se dozvěděla, že J. K. Rowlingová sedávala v zadní části této kavárny (kam se nám bohužel nepodařilo si sednout), kde je výhled na hrad a hřbitov Greyfriars - tedy pro takový příběh dost inspirující místo. Celou knížku prý napsala ručně a pak jí přeťukala na psacím stroji!


11:15

Po kafíčku a další procházce mezi domy jsme se ocitly u hradu. Jedná se o takovou dominantu města, která je vidět už z dálky - hrad je totiž postaven na sopečném srázu. Musím ale říct, že u hradu se mi moc nelíbilo. Mohly za to hlavně davy turistů a taky fakt, že s naším nízko rozpočtovým cestováním jsme si nemohly (nebo nechtěly) dovolit prohlídku. Mnohem víc jsem si užívala pozdější pohled na hrad z dálky.


11:30

To už jsme mířily od hradu pryč a mně se naskytly nové výhledy na další a další úžasné stavby.







11:45

A pak už jsme se dostaly na místo, odkud je hrad vidět zespodu.



12:15

Další naše cesta vedla do Dean Village, což je malebná bývalá vesnice, která se nachází nedaleko od centra Edinburghu. Je to zase úplně jiný svět a člověk vůbec nemá pocit, že se nachází ve městě. Odtud jsme se pak podél potoka Water of Leith vrátily zpět do centra. Takovou procházkou se dá skvěle dorovnat deficit přírody, takže kdo už má plné zuby ruchu města a turistů, doporučuju. :)







14:00

V tento čas jsme si dávaly pauzu a rychlo-oběd (bagetu s humusem) v malém parku okolo Melville monument. Tento památník nebyl sám o sobě nějak zajímavý, ale vládla kolem něj pohodová nálada - bylo krásné počasí a místní i nemístní leželi v trávě a dávali si kafe, jídlo nebo šlofíka. My se na chvilku nechaly taky vtáhnout - bylo moc příjemné ležet v trávě v centru města.



15:30

Po relaxu jsme se procházkou vrátily do hostelu a tam v odpočinku vlastně ještě chvilku pokračovaly. Udělaly jsme si čaj a seznámily se se Španělem, který nám nejprve nabídl sušenku, pak se s námi zapovídal a nakonec nám dal super tip na večer - Calton Hill a západ slunce...



17:45

V tuto dobu jsme se už opět vyskytovaly v edinburghských ulicích/uličkách. Měly jsme namířeno na (ten doporučený) Calton Hill. Jedná se o kopec nacházející se hned u centra. Cestu tam jsme vzaly trošku oklikou a narazily tím (kromě všech těch nádher v centru) na dva hřbitovy a zeď s andělskými křídly, díky kterým vznikly super fotky.








Sice nerada, ale nakonec sem přeci jen přidávám i nějakou "ze zákulisí"...


V obou městech, Edinburghu i Aberdeenu, bylo (hezkých) hřbitovů docela dost. Hodně mě ale překvapilo, kolik času tam lidé tráví. Tím teda nechci vůbec říct, že by lidé neměli trávit čas na hřbitovech, naopak. Mnohokrát jsem ale viděla, jak někdo (nebo vlastně i parta lidí) leží, spí, relaxuje, jí nebo čte mezi hroby, a to mi přišlo docela zvláštní. U nás se něco takového vůbec nevidí a vlastně jsem tak nějak do teď ani nepřišla na to, co si o tom myslím - ale asi proč ne.



Tohle je, prosím pěkně, hotel (!!!) - překrásný hotel Balmoral. V knížce o Edinburghu (kterou jsem zmiňovala výše) jsem se opět dočetla o J. K. Rowlingové, která zde (už jako úspěšná a bohatá) dokončila poslední díl Harryho Pottera! ❤️


18:30

Teď už jsme si užívaly zase trochu jiné (a hlavně pohodové) prostředí na Calton Hill. Já vlastně původně vůbec nevěděla, jak to tam vypadá a proto jsem byla docela dost překvapená, když na nás po vystoupání vykoukly stavby v antickém stylu. Největší z nich je nedostavěný Národní památník z 19. století, který připomíná athénský Parthenon (ale jen s 12 sloupy). Vyškrábaly jsme se na něj (což bylo docela dost dramatický 😄) a vychutnávaly si výhled na moře a město a taky krásně hřející sluníčko. Co jsme si ale nevychutnávaly byla večeře - tu jsme s sebou totiž neměly a v tuto chvíli jsme si kvůli blížícímu se hladu uvědomily, že je to asi chyba. Jestli jsme sem přišly na západ slunce, budeme tu minimálně další 3 hodiny o hladu! Tato skutečnost nás donutila zajít zpátky na hostel a zhruba za hodinku a půl (možná dvě) se vrátit zpátky.



19:00

Cestou zpátky na hostel jsem z Calton Hill viděla ten úplně nejkrásnější pohled na město! V tuto chvíli mi hlavou prolítla myšlenka: „Jak jsem (sakra) do teď mohla žít, aniž bych kdykoli předtím viděla tohle město?!“ OPRAVDU, OPRAVDU KAŽDÉMU DOPORUČUJU EDINBURGH NAVŠTÍVIT, zvlášt pokud jste milovník Harryho Pottera stejně jako já!



20:00

To už jsme si v hostelu vychutnávaly naše baked beans z plechovky ohřáté v mikrovlnce. Žádný luxus to nebyl, ale to k hostelu a low cost cestování prostě patří. :)


21:15

Zpátky na Calton Hill, rozvalené v trávě a čekající na ten slibovaný západ slunce. Měly jsme celkově obrovské štěstí, že bylo nádherné počasí a díky tomu tam takhle večer byla úžasná atmosféra - spousta odpočívajících, bezstarostných a vysmátých lidí, mezi které jsme se hrdě zařadily.

Ráda bych sem přidala úžasnou fotku zapadajícího slunce nad Edinburghem, ale foťák v mobilu mi to prostě nechtěl dovolit.


22:15

Vracíme se přes centrum zpátky do hostelu a nasáváme večerní atmosféru města.


23:30

Docela dost uťapkané usínáme v hostelové posteli za venkovního zvuku zbíječky (a se záchvatem smíchu). Já teda nevím, ale mám takový pocit, že v Čechách by se nestalo, že by v půl 12. večer začali pracovat na stavbě. Nebo jsem snad na omylu? 😄 Každopádně to vypadá, že ve Skotsku nevedou noční klid. Ale po 24 km v nohách je vám to vlastně docela jedno...



Přeju všem spoustu takhle skvěle strávených dní!



82 zobrazení